Jarní prázdniny

Pod slovem prázdniny si představím ty svoje hezké volné chvíle v mladí. Mělo by to být něco jiného, nevšedního, útěk ze stereotypu. Ty letošní prázdniny tráví Filipek tím, že se o mne stará, nebo se mnou chodí po doktorech. Je mi ho líto, měl by být na horách nebo někde bobovat a on zatím v čekárně poslouchá od holčičky, proč má tak divnou maminku, co nemá ani vlasy. Naštěstí jsem z toho špatná jen já. Filda totiž odpověděl, že mi vlasy padaly a tak mi je oholil. Druhý den už tam pro jistotu žádné děti nebyly. Mojí aktuální náladu vystihuje Jarek Nohavica v písni Mně snad jebne...

Ve středu nás přepadla chřipka, tak jsme se koukali na pohádky a tulili se k sobě v posteli. Čtvrtek byl ale velký den, 1.3. je to totiž rok, co je ze mě teta. Naše malá Linda slaví první narozeniny. Filípek pejsek a já jako kočička jsme upekli dort a odpoledne měli malou oslavu, velký mejdan teprve bude. Loni jsem seděla v letadle směr Řím, při vzpomínkách je mi krásně. První, kam pojedu, až se jednou uzdravím. Několik pokusu dostat se do Říma mi nevyšlo a já si dělala srandu, že když se to konečně povedlo, můžu umřít. Prosím, já to nemyslela vážně!!!! Pátek napadl sníh a my ho pozorovali z okna, užívali si ty chvíle, kdy jsme spolu. Musím říct, že to je na rakovině nejlepší, mám čas na Filípka. Mám čas, ale ne sílu. I tak si užíváme každou chvilku. Já si to samozřejmě uvědomuji víc. Ještě před půl rokem jsem se pořád jen za něčím honila, byla v jednom kole, abych všechno stihla a aby byli všichni okolo mne spokojení a měli všechno. Na sebe jsem nemyslela a ani nehleděla. Moje zájmy a koníčky byly až na vedlejší koleji, protože prostě nebyl čas. Najděte si vy ten potřebný čas, zasloužíte si chvilku sami pro sebe. Nedovolte, aby vás muselo zpomalit něco jiného...

Celý týden jste mi dělali radost dalšími dárky, chtěla bych poděkovat paní Tereze za krásnou brož barevného andílka - je boží a úplně se v něm vidím. Leničce za krásný pozitivní hippies náramek a knížku. Brabčímu úletu za dárky a hlavně nejlepší kozí náušnice, ale to nafotím. Pátek rozhodně patřil opět mým skvělým kolegům, všem vám děkuju, jste neskuteční!!!! I když všichni jsou už v Mexiku, jádro drží. Zdravím tentokrát i bratry na Slovensko.

Píseň je Team -já už nemám co stratit